Jdi na obsah Jdi na menu
 


4. zájezd

10. 10. 2008

Opět je to za námi. Skončil den strávený v Boží přítomnosti a lásce, skončil den zájezdu. Co jsme celý den dělali se dozvíte když budete číst dál... Ráno jako obvykle na nás čekal bus a prvním „nedočkavcem“ byla Jiřka Kubiczková J. Asi v 8:00 se autobus rozjel a zájezd úplně začalJ.

Bez mikrofonu nás hl. pořadatelka, na dvakrát seznámila s programem a všechny představila, začala v předu a skončila v zadu.

 

Dojeli jsme na místo a ještě jsme museli vyjít (dvě děti vyjet v kočárku) kopec, abychom došli k pekárně Štramberských uší. Podívali jsme se na celou výrobu od nalití těsta přes formu na plech, až po upečení a stočení. Všichni se podívali i ty nejmenší děti a mohli jsme jít dál.

 

O pár kroků výš byla Štramberská trúba, kde si jen odvážlivci zaplatili vstupné, aby se mohli jít podívat z věže dolů do údolí. Pohled to byl krásný, Štramberk skoro jako na dlani, v dálce kopce, lesy a domečky. U trúby byl na chvilku čas, tak jsem se zašli ohřát do restaurace.

 

Po půl hodince jsme sešli „xy“ schodů dolů, kde jsme měli objednanou aquaterru. V ní byli vidět různi hadi, rybičky, ještěrky, ale i sklípkani (pavouci „fujky“). Pan průvodce o každém zvířátku něco řekl, někteří si mohli podržet v ruce pavouka, nebo hada. Na konci prohlídky nám ukázal krmení hadů a ostatních plazů.

 

Začalo pršet, ale některé človíčky to neodradilo k návštěvě dalšího místa, které už bylo ve volném čase. Šli jsme městečkem, kolem krásných baráčků, pak zatočili doprava a „co tam asi bylo??? Kopec a na kopci jeskyně J“ Zůstávalo nám asi jen 15 minutek k odjezdu, tak jsme to vzali poklusem nahoru a pomalu dolů. Nahoře byla vidět jen nějaká „díra“ která začínala na jedné straně a na druhé končila J. Cestou zpátky k busu mě brácha musel nést na zádech, nějak mě bolely nožičky O:-).

 

Další místem na našem programu bylo muzeum Tatra. V autobuse jsme se rozdělili na ty co se chtějí jít podívat na staré autíčka a na ty co zůstanou sedět, nebo půjdou kam budou chtít. V Tatře jsme chvilku počkali na průvodce a pak hurááá začala prohlídka. Po chvilce to mě i Rutku přestalo bavit (vůbec nejsme technicky založené) a tak jsme chodily a přemýšlely jaké auta by se nám líbily (ani na jednom jsme se neshodli) :-D. Po hodině chození a 10 minutách odpočívání jsme si zašli na oběd (jen někteří)......

 

Poslední zástavkou bylo AC Kopřivnice. Pastor nás skvěle přivítal a my se cítili skoro jako doma. Protože jsme tam byli o něco dřív něž jsme měli, tak se buchty snědli skoro hned. Ve čtyři zahráli jednu chválu, pak bylo krátké slovo, na konci byla ještě jedna chvála a pak už jen pokec.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář